Josef Mašín

Josef Mašín, narozený 8. 3. 1932 v Praze, je druhým synem ruského legionáře a československého podplukovníka Josefa Mašína. Jméno dostal po svém otci, známém hrdinovi protinacistického odboje (člen Obrany národa a zpravodajské skupiny Tři králové), jehož v červnu 1942 popravili nacisté. Bylo samozřejmostí, že Josef i jeho starší bratr Ctirad byli již od útlého mládí vychováváni v duchu tradic a vlastenectví. V roce 1946 oba bratři obdrželi od prezidenta Edvarda Beneše československou medaili Za chrabrost. Jejich matka dostala za spolupráci s otcem Československý válečný kříž.

 

Ihned po únorovém komunistickém převratu se bratři Mašínové rozhodli vyhlásit boj novému totalitnímu režimu. Počátkem 50. let se schylovalo k vypuknutí války mezi sovětským blokem a Západem, a Mašínové proto kolem sebe vytvořili nepočetnou odbojovou skupinu, která se měla připojit k protikomunistickému povstání. Metody svého boje postavili do značné míry na znalostech, které Ctirad získal v záškodnickém kurzu pořádaném na podzim 1948 „pro zvýšení brannosti obyvatelstva“, kde se učili mimo jiné potichu likvidovat nepřítele, provádět sabotáže apod. Po prvních a prozatím zkušebních akcích přikročila skupina k opravdové sabotážní činnosti, jejímž cílem bylo narušit socialistické hospodářství země a rozklížit morálku členů KSČ a obyvatelstva. Z nejrůznějších zdrojů získávali zbraně a výbušniny, některé i sami zhotovili. Několika přepadovým akcím, při nichž se pokoušeli získat právě zbraně nebo peníze, ovšem padlo za oběť několik lidí. Sám Josef zastřelil dvě osoby.

 

V říjnu 1951 byli v předvečer prvního plánovaného útěku oba bratři a jejich strýc Ctibor Novák zatčeni. Josef Mašín strávil několik týdnů ve vazbě, ale nakonec jej i se strýcem pro nedostatek důkazů propustili. Ctirad Mašín byl však v srpnu 1952 odsouzen k trestu odnětí svobody na dva a půl roku pro trestný čin napomáhání k opuštění republiky a nedovoleného ozbrojování. Svůj trest si odpykával na Jáchymovsku. Po jeho předčasném propuštění na amnestii v květnu 1953 se skupina definitivně rozhodla utéci z vlasti. Na Západě chtěli vstoupit do americké armády a bojovat proti komunismu se zbraní v ruce. Josef se chtěl rovněž touto cestou vyhnout nástupu k PTP.

 

V říjnu 1953 přešli Mašínové a s nimi Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda východoněmecké hranice. Při svém „slavném“ útěku, kdy je stíhala mnohatisícová východoněmecká armáda a sovětské jednotky, se uprchlíci mnohokrát ocitli v kritické situaci – z obklíčení se museli několikrát prostřílet. Dva z pěti členů skupiny (Zbyněk Janata a Václav Švéda) byli zajati a později popraveni. Popraven byl také strýc Ctibor Novák a v roce 1956 zemřela ve vězení i jejich matka Zdena Mašínová. Bratřím Mašínům a Milanu Paumerovi se téměř po měsíci podařilo dostat do západního Berlína. Po přechodné době v západním Německu odcestovali všichni do USA, kde vstoupili do americké armády. V ní si Josef, stejně jako Ctirad a Milan Paumer, odsloužil pět let. Mezitím došlo ke změně mezinárodní situace a válka mezi sovětským blokem a Západem ztratila na aktuálnosti. Po skončení vojenské služby proto nějaký čas žil a obchodoval v Německu v Kolíně nad Rýnem, oženil se a s manželkou Evou mají dvě dcery. V roce 1980 se rodina přestěhovala zpět do USA (konkrétně do Santa Barbary v Kalifornii), kde žije dodnes.

 

 

 

Praha - Třetího října uplyne 60 let od chvíle, kdy skupina mladíků s bratry Mašíny v čele opustila Československo. Jejich cíl byl jasný: odejít do Západního Berlína, vstoupit v Německu do americké armády a pomoci osvobodit zemi od komunismu ve válce, kterou očekávali. V rámci svého odboje ale zabili *sedm lidí, kvůli čemuž na ně část české veřejnosti odmítá pohlížet jako na hrdiny. Bylo jich pět, ale boj za uznání své skupiny už vede pouze Josef Mašín. Svého bratra Ctirada pohřbil před dvěma lety v Americe a s vojenskými poctami rok předtím zemřel v Česku Milan Paumer.

 

Otce bratří Mašínů umučili nacisti. Své syny ještě předtím naučil neschovávat se ve stínu a diktatuře se postavit se zbraní v ruce. Po 60 letech legenda třetího odboje Josef Mašín ničeho nelituje. "Rozhodně bych já neudělal nic jinak. Možná, že bychom, když jsme byli ještě v Československu, na to šli ještě tvrději, než jsme na to šli," říká v rozhovoru se zpravodajem ČT Martinem Řezníčkem. V 81 letech nekouří, nepije a denně běhá osm kilometrů. Cestuje po světě a obchoduje. Podle svých slov byl v USA hmotně úspěšný, nesplnil se mu jen jediný sen: vrátit se zpátky do svobodného Československa. A kvůli tomu, že se Česko podle něj nevypořádalo s komunismem, odmítá přijet i nadále.

Josef Mašín, účastník protikomunistického odboje:

 

"Američané bojovali za svobodu mnoha jiných národů téměř odjakživa. Češi to jaksi nemají v krvi, možná Poláci jsou trochu jiní než Češi, Češi jsou víc švejkové než bojovníci."

 

Tisíce východoněmeckých a sovětských vojáků a policistů zadržely z pěti uprchlíků jen dva

Cestu do Ameriky si skupina bratrů Mašínů musela prostřílet přes NDR. Před šedesáti lety - 4. října 1953 – přijela pětice Čechů do obce Uckro asi 100 kilometrů jižně od Berlína. Na nádraží se skupina policistů pokusila uprchlíky zadržet, ti zahájili palbu, tři policisty zasáhli, jednoho z nich smrtelně. Následovala největší pátrací akce v dějinách sovětského satelitu - a také jedna z největších porážek východoněmeckého režimu.

Přes 10 tisíc východoněmeckých a sovětských policistů a vojáků s podporou stovek aut a dokonce obrněných vozidel se pustilo do pátrání po pětici mladíků. Policisté byli naprosto nepřipravení, špatně vyzbrojení, ve zmatku po sobě často stříleli navzájem; o život tak přišli nejméně tři lidé. Kolik zahynulo sovětských vojáků, se neví.

 

Skupina bratrů Mašínů se probíjela dál. Desítky kilometrů šli pěšky a téměř bez jídla. Obklíčení sklaplo u hájovny nedaleko vesnice Waldow. Pronásledovaní museli pod palbou překonat několik set metrů osvětlené louky. Václava Švédu tu střely zasáhly, jeho druzi ho ukryli pod hromadou klestí. Ráno byl zatčen a spolu s dalším zadrženým, Zbyňkem Janatou, ho čekal transport do Prahy a poprava.

 

Tři zbývající ale z obklíčení unikli - i s pomocí místních obyvatel. Jejich sympatie byly podle historiků většinou na straně uprchlíků. Jeden ze sedláků Čechy schoval u sebe – i přes hrozbu tvrdými tresty; 31. října Ctirad a Josef Mašínovi spolu s postřeleným Milanem Paumerem po divoké přestřelce překročili hranice Západního Berlína. Skončila 28denní honička, která pro NDR znamenala ostudnou porážku a až do pádu zdi jedno z nejpřísněji střežených státních tajemství.

 

*Ano zabili 7 lidí ale položme si otázku: kolik lidí zavraždila a brutálně umučila KSČ? to jsou tisíce!!!!!*